Červen 2006

Zeť

12. června 2006 v 16:20
Několik let se potýkám s otázkou, jestli zetě považovat za přínos nebo za ztrátu. Ono je to totiž sporné. Počítáte-li prostě fyzický či početní přírůstek, je to první alternativa. Do rodiny přibude jak on sám, tak většinou ještě nějaké vnouče. Berete-li v úvahu fakt, že vám zeť odvede z domácnosti dceru, dokonce ještě třeba s věnem, bude to druhá možnost.

Můj šéf je mladší než můj syn

12. června 2006 v 16:18 | Radka Kvačková
Jan Kraus si před časem v rozhovoru pro noviny lehce povzdechl nad přírodními zákony, které způsobují, že "v padesáti musíte třeba poslouchat přitroublého pětadvacetiletého režiséra..." Naštestí to nevidí jako zásadní problém: "...ale když je všechno v pořádku, tak já se umím v sobě zamknout a fungovat jako jsem to dělal za normalizace," říká.

Na scestí

12. června 2006 v 16:08 | Radka Kvačková |  Jak to celé začalo
Člověk se dostane na špatnou cestu ani neví jak. Stačí slabá chvilka a může se stát třeba korupčníkem, nebo nedej pámbu,i zlodejem. A jsou takoví, co se jim jen jednou zatmělo před očima a skončili dokonce jako vrazi. Moje postavení v lidské společnosti utrpělo v jednom malostranském kostele. Farář požehnal manželskému páru a já se stala tchýní. Neomluvitelné.